The Big Moon
Dříve publikované,  KULTURA,  MUSIC

The Big Moon – dívčí kapela z Londýna

Máte rádi čistě dívčí kapelu? Kde všechny čtyři baby zpívají, a často i velmi dobře ladícím čtyřhlasem? Máte rádi nekomplikovanou kytarovou muziku a la léta 70? A rádi si poslechnete zpěvačku, která disponuje neuvěřitelně příjemným hlasem? Tak jste tu správně. Seznamte se: The Big Moon – dívčí kapela z Londýna.

Holky se daly dohromady v roce 2014 a to ohlížení se do zlaté éry „sedmdesátek“ jim jde náramně dobře. Rozhodně nikoho nekopírují… i když (?). Jdou si svoji cestou a tvoří až neuvěřitelně chytlavé rockové písničky postavené na zajímavém kytarovém riffu s lehkou příchutí indie, často doplněné o silné refrény. Některé skladby bych dokonce označil za „stadionovky“ neb jejich refrény jsou halekavé, tedy takové, které dav posluchačů doslova nutí ke zpěvu.

Ano, to … “i když“? Já si od prvního poslechu stále kladl otázku: koho mi to připomíná! Ty melodické čtyřhlasy, chytlavé refrény… Chvíli trvalo, než mi to došlo. Americkou, druhdy slavnou a ikonickou čtveřici The Mamas & the Papas! Pravda, tam vokální linku spolutvořili dva mužské hlasy, ale to na věci nic nemění. Poslechněte si třeba hned úvodní “It´s Easy Then” nebo devátou v pořadí “Barcelona“. Ozvěny M & P jsou zde více než zřetelné! A je to koneckonců slyšitelné ve většině skladeb.

Řekl bych, že kdyby se nějakým fantastickým řízením času tyhle dvě kapely potkaly, zcela v pohodě by mohly dát společný koncert a nádherně by se doplňovaly!

Naprosto skvělá zpěvačka

Ještě slovo k opravdu výrazné zpěvačce jménem Juliette Jackson. Nejen že to je kus sakra pohledné ženské (tipl bych, že její výška nemá daleko do dvou metrů)! Ona totiž disponuje medově sladkým hlasem, přitom výrazným, v některých polohách lehce podbarvený něčím, co bych nazval patos. Nepouští se sice do žádných krkolomných vokálních kreací ale co má, to odzpívá naprosto s přehledem. Jednoznačně jedna z nejvýraznějších zpěvaček, které jsem v poslední době slyšel.

The Big Moon mají na svém kontě již dvě alba. A dost výrazně se od sebe liší. První vyšlo v roce 2017 pod názvem „Love In The 4th Dimension“. Mnozí kritici i rockoví fanoušci obraceli oči v sloup: bože, zase si nějaký ukníkaný dívenky hrají na rockerky. Jenže ono to bylo jinak. Vyzrálá čtverka to rozbalila s indie kytarovým nářezem a mnohým padla čelist. Od té doby získala kapela respekt a obdiv mnoha fanoušků.

Letošní druhé album s názvem „Walking Like We Do“ je dost odlišné. Oproti prvotině přibyl klavír a nějaký syntezátor. Téměř zmizely výrazné kytarové riffy, celkově sound nové desky oproti dravé prvotině, jakoby vyměkl, zklidnil. Řekl bych, že tahle deska je tím pádem více přístupná širšímu okruhu posluchačů. Což určitě není ke škodě věci. Stále jsou tu nápady, Juliette opět famózně zpívá, opět jsou tu halekavé hity, které by se z fleku mohly hrát v rádiích.

Jako třeba druhá v pořadí „Your Light“. Řekl bych, že přesně charakterizuje tvorbu The Big Moon. Šlapající rytmus, skvělé čtyřhlasy + vokál Juliette Jackson. V následující pomalé „Dog Eat Dog“ nebo ve „Waves“ zřetelně ukazuje svoji jedinečnou barvu.

Další boží chytlavý hit hledejme na pozici 8 pod názvem „Take A Piece“. Tohle je kytarovka 21. Století!

The Big Moon – dívčí kapela z Londýna v sestavě Juliette Jackson – kytara, zpěv, Celia Archer – bass, zpěv, Fern Ford – bicí+klávesy a zpěv, Soph Nathan – kytara, zpěv.

Baby odvedly skvělou práci a natočily hodně příjemnou desku. V záplavě milionu počítačově vytvořených hudebních paskvilů je tohle moc příjemná záležitost. Prostě vzaly do ručiček nástroje… a, holky, jedeme! Zapamatujme si ten název The Big Moon! Mám pocit, že nám „z velkého měsíce“ spadne ještě leccos zajímavého.

Jeden z chytlavých hitů – vsadím se, že se vám zadře pod kůži

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Content is protected !!