DALŠÍ,  KULTURA

Životopis Gustáva Husáka

V roce 2017 vyšla biografie posledního komunistického prezidenta Gustáva Husáka, podle údaje v rodném listě Augustína. To jen pro zajímavost. Proč jsem si tuhle biografii koupil? Ne, nejsem fanda bolševického funkcionáře, nicméně dva fakty mne zaujaly. První: ať se to někomu líbí nebo ne, Gustáv Husák byl v naší česko-slovenské historii jediným politikem, který se v nějaké funkci – včetně té nejvyšší, prezidentské, zjevoval už někdy od roku 1933.  Byl jediným prezidentem slovenské národnosti a prezidentskou funkci zastával 14 a půl roku, nejdéle po T. G. Masarykovi. Za svého politického života se setkal s takovou plejádou politiků, tu více, tu méně významných, jako nikdo jiný.

Druhým faktem, který mne ponoukl k zakoupení biografie, byly recenze na životopis Gustáva Husáka. Dalo se z nich vyčíst, že je zpracovaný nejen vysoce erudovaně ale i čtivě. Že to není pouze suchopárný výčet dat z Husákova života.

Co je obsahem biografie?

V podstatě vše. Řekl bych, že historik Macháček vypracoval čtivý studijní materiál. Biografie detailně sleduje vpravdě dlouhou kariéru posledního prezidenta komunistického Československa. Zmiňuje Husákův původ a rodinné zázemí, mládí, studia a vstup do Komunistické strany Slovenska, jeho působení za války a za Slovenského národního povstání, aktivity v poválečné politice, jeho odsouzení v procesu se slovenskými „buržoazními nacionalisty“, dlouhý pobyt v base, úspěšně završené úsilí o rehabilitaci a postupný návrat na absolutní mocenské výsluní.

Soukromí

Husák pochopitelně vedl i soukromý život a ani ten nezůstal v této biografii stranou neb byl obohacen mnoha velmi zajímavými aspekty. Jeden za všechny: po brzké smrti matky se otec Husáka znovu oženil, nicméně s macechou Márií si Augistín (Gustáv) vůbec nepadl do noty. On byl chytrý student toužící po vzdělání, macecha byla hluboce věřící katolička – selka, která ho chtěla zapřáhnout do hospodářství, které se sňatkem s otcem Husáka značně rozšířilo. Inkompatibilita a netolerantnost mezi nimi nabraly takové trvalé hloubky, že když v roce 1975 slavnostně přibyl do rodné vesnice jako novopečený prezident, ona odmítla přijít na oslavu. Ignorovali se a údajně se ani nezdravili.

O Husákovi se tvrdí…

… a bývá tak i vnímán a dnes prezentován, že je to jakýsi symbol zatuhlosti a stagnace normalizační doby.

Že Husák byl …cituji… „iniciátorem zmrtvění, vykonavatelem cizích instrukcí, autorem nehybnosti, nudy, dirigentem národní apatie a podprůměrnosti…

Ano, dalo by se to takto říct, nicméně nic není a nebylo černobílé. Pokud čtete životopis Gustáva Husáka pečlivě, což takto obsáhlé biografie vyžadují, zjišťujete, že v Macháčkově knize Husák vystupuje jako osobnost mnohovrstvá, nesmírně vzdělaná, pevná ve svých postojích, ale i velmi chytře kličkující v nekonečných politických soubojích. Též osoba umíněná „s vytrvalým tahem na bránu“, svým způsobem proslavená dlouhými projevy, ve své většině floskulovitými. A často pronášenými lámanou češtinou.

Jeden z názorů: kdyby byl Husák vědcem, kdyby se věnoval chemii, fyzice, astronomii, mohl by se stát nositelem Nobelovy ceny. Jenže v politice se nic takového neuděluje a ani mimořádná pracovitost a inteligence k titulu historicky výjimečného politika nestačí.

Husák byl osobnost

Faktem je, že bez osobnosti Gustáva Husáka není možné si představit moderní dějiny Slovenska, a Československa. Je dobré, že autor Macháček respektoval národnost Husáka, dával slovo i slovenským historiků aniž by sklouzával k ryze „českým“ pohledům na jeho osobu, že ho bere jako reálnou postavu, člověka žijícího v určitých společenských a osobních vazbách, člověka, který celý svůj život věnoval politice, která se stala doslova jeho živlem.

Budiž zde zdůrazněno, že sám syn Gustáva Husáka, Ing. arch. Vladimír Husák prohlásil: zdá se mi, že autor poznal mého otce více než já

Životopis Gustáva Husáka je moje první přečtená biografie. Čtivá, velmi dobře napsaná a zdá se, že i vyčerpávající. Myslím, že by to měla být povinná četba pro každého, kdo dnes hází hnůj na komunistickou minulost v našich zemích. Po přečtení této biografie zjistíte, že nic nebylo jednoduché, nic nebylo černobílé. Byl to nekonečný boj na několika frontách ale od roku 1968 pod jediným, ale mocným tlakem Brežněva a nevyšších politiků SSSR včetně zřetelného vlivu KGB.

Není to omluva pro Husáka a ostatní tehdejší politiky. Je to o době, nešťastném čase, ve kterém nám nebylo dána možnost uhnutí z narýsované linie. Tu, bohužel, kreslili jiní.

A na závěr ještě jedna zajímavost ke knize a k osobě Husáka. Na straně 33 je uveřejněná část kopie rodného listu Gustáva (Augustína)  Husáka. Nicméně příjmení jeho otce Nicodemuse  je zde zapsáno jako Huszák.  Chyba v matričním zápise nebo vědomé zjednodušení a „odmaďarštění“ příjmení?

Na tuto skutečnost jsem si dovolil upozornit autora biografie, historika Michala Macháčka. Dostalo se mi vysvětlující odpovědi, kterou tady zveřejňuji v plném znění.

Dobrý den, pane Slezáku, děkuji za Váš zájem, vážím si toho. Ano, předkové G. Husáka jsou v matrikách (dostal jsem se v nich cca do poloviny 19. stol.) zmiňováni jako "Huszak". Souviselo to s praxí, kdy faráři (zapisovatelé) v Uhersku psali latinsky a navíc byli ovlivněni maďarštinou - prakticky se jednalo o fonetický přepis jmen. Takovéto "spřežky" a z toho pak plynoucí na první pohled nesrovnalosti bychom však našli i v českých matrikách pro tu dobu. Záleželo na osobnosti zapisovatele, tedy faráře, jakou měl nacionální identitu. Vše dobré přeje Michal Macháček
Husák

Moje hodnocení. 10 z 10

Leave a Reply

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Content is protected !!